Aktuality a akce

Podobný cíl měl i připravený revitalizační projekt. Ukázalo se však, že není potřeba, bobři byli rychlejší. Vyřešili i zvažované přehrazení obtočné strouhy. Státu tak ušetřili zhruba 30 milionů korun. 

První pobytové stopy bobra  (okusy vrb) na Padrťsku byly zaznamenány v roce 2020. Již v dalším roce začal bobr s postupnou stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem v místě hradícího zařízení, které odvádělo vodu při vypouštění rybníka do lučních porostů. Zde si vytvořil své první zázemí. Vykácel olšinu a upravil si terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a tzv. obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta Klabavy, které nebylo již v louce patrné mimo mírnou sníženinu. Došlo k dalšímu podmáčení nivy. Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. Vloni postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval nejméně tři další hráze a vytvořil další rybníček, a pokácel několik mohutných topolů osik.

Mokřad velmi účinně napomáhá zdržení vody, jak z obtočné strouhy, tak při vypouštění rybníků. Zdržení vody umožňuje sedimentaci jemných částeček unášených vodou především při vypouštění rybníků i změnu fyzikálně-chemického složení vody a zvýšení úživnosti vod (pH). To prospívá – podobně jako útlum hospodaření na rybnících - raku kamenáči, pro jehož ochranu byla vyhlášena evropsky významná lokalita Padrťsko. Navíc je bobrem vybudovaný mokřad ideálním biotopem pro rozmnožování žab – ropuch a skokanů.

Na Padrtích nyní žijí zřejmě 2 bobří rodiny. V Brdech se bobři vyskytují v oblasti Nových Mitrovic, a na řece Bradavě v okolí obce Hořehledy. Tam zatím žádné revitalizační zásahy větších rozsahů neprobíhají. V blízkosti CHKO Brdy bobr žije v okolí rybníků u obce Skořice a na Skořickém potoce a na řece Litavce v oblasti Trhových Dušník a Bratkovic. 

Bobr staví hráze na tocích, aby zvýšil úroveň hladiny vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se totiž cítí nejbezpečněji, pod vodou potřebuje mít i ukryté vchody do svých nor. Po vodě se mu i lépe transportují větve a kmeny dřevin, které využívá jako zdroj potravy či stavební materiál. Bobřími hrázemi tak vzniká soustava jezírek, tůní či celý mokřad. Tento druh tedy vytváří „zadarmo“ to, po čem je v kontextu klimatické vody mimořádná poptávka – jeho hráze zadrží vodu v krajině a jejich kaskáda sníží kulminační průtoky při srážkách, může tak přispět k snížení rizika menších povodní. Jeho hráze zadržují erozní splaveniny a bobří mokřady jako kořenové čističky snižují koncentraci dusíku a fosforu v tocích. 

Životní projevy bobra – například kácení dřevin, tvorba hrází či nor – se ale lokálně mohou dostat do střetu s rozličnými zájmy lidí v krajině. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila Program péče o bobra evropského. Běží od roku 2013 a nyní se připravuje jeho aktualizace, která je součástí evropského projektu Prospective LIFE. Odhaduje se, že v České republice nyní žije asi 15 tisíc bobrů. Stát proplácí škody způsobené bobrem na trvalých porostech či polních plodinách. Je také možné získat dotaci na opravu hráze poškozené bobřími norami z Operačního programu Životní prostředí. 

To, jak vypadá bobří činnost v praxi, můžete zhlédnout ve videu na Youtube kanále AOPK ČR, které natočili odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, Správy CHKO Žďárské vrchy.

Foto: Bohumil Fišer